Trvalá, soustavná a komplexní činnost orgánů územního plánování a stavebních úřadů. Územní plánování řeší využití území a zásady jeho uspořádání. Chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. S ohledem na ochranu krajiny dbá na hospodárné využívání zastavěného území. Územní plánování usiluje o dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů. Hlavním cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, jehož podstatou je vyvážený vztah mezi životním prostředím, hospodářským rozvojem a soudržností společenství obyvatel.

Pořízení nového územního plánu nebo jeho změny je poměrně časově náročný a složitý proces, trvá přibližně 2-3 roky. Zpracování územního plánu nebo jeho změny zpravidla probíhá následovně:

     1. doplňující průzkumy a rozbory – zpracovává projektant/architekt

     2. zpracování, projednání a schválení zadání – zpracovává pořizovatel/létající pořizovatel

     3. návrh územního plánu pro projednání (někdy včetně tzv. SEA) – zpracovává projektant/architekt

     4. společné jednání s dotčenými orgány, úpravy návrhu – zajišťuje pořizovatel/létající pořizovatel, úpravy zpracovává projektant/architekt

     5. veřejné projednání, úpravy návrhu – zajišťuje pořizovatel/létající pořizovatel, úpravy zpracovává projektant/architekt

     6. vydání návrhu – zastupitelstvo obce

Do jednání o územním plánu několikrát vstoupí „dotčené orgány“, které dbají dodržování zákonů spadajících do jejich kompetence. Do procesu vstupuje i veřejnost, neboť k územnímu plánu se může vyjádřit kdokoli, koho se řešení dotýká, tedy například občané, vlastníci, investoři, občanská sdružení, ale též „zástupce veřejnosti“ a „oprávněný investor“ (pojmy stavebního zákona).